TANEC SLUNCE A VODY

Posílám k vám lidičky, chlapečci a holčičky, příběh slunce a vody o navrácení se Moudrosti Čisté Lásky.

Aneb, když spolu dva živly tančí.

Tato kniha je poctou Vody, Slunci. Poctou sluneční záři prostupující skrz hladinu vody, až na samé dno. 

Z předmluvy v knize:
Příběh Tance slunce a vody svojí něžnou nevinností, obdivuhodnou vnitřní sílou a oddaným čistým citem Lásky pohladí až u samotné duše. Otvírá svázaná srdce a vlévá do nich světlo. Je světelným štítem před nocí, bolem a smutkem. Je vírou, nadějí, jemností, porozuměním, trpělivostí, vyrovnaností, harmonií, souzněním, citem, pohlazením.
Darem.
„Dotykem cítit a citem se dotýkat, objímat, milovat.“
S pokorou a přáním spřízněné četby
River

V knize jsou obsaženy tyto dary:
Silná víra v sám sebe
Silná víra jeden v druhého
Oddanost
Odhodlání
Trpělivost
Empatie
Vnitřní síla
Souznění
Moudrost
Pokora
Úcta
Láska

Pohodka je opět vybavena ilustracemi přímého děje odehrávajícího se v ní a je zakončena vyznáním Krásy Krás.

Ukázka z knihy:

Naslouchejte, začínám...

Příběh slunce a vody se začal psát před mnoha lety. Tehdy kdy voda počala volně plout a získala nazpět svou sílu.

  Jednou, když se voda procházela po vodní hladině vyhřívajíc se ve své vodní lázni, všimlo si jí sluníčko.

Dívalo se na ni, neb ho okouzlila svou sílou a křehkostí, krásou a tichostí, ale stydělo se maličko. Přemýšlelo jak to udělat, aby ho voda uviděla. Voda ponořena sama do sebe si ho nijak nevšímala. Jen sama u sebe byla, teploučka a vody si užívala, nic víc ji nezajímaje. Sama se sebou byla.  

  A co víc! Vždy z ničeho nic jako pára nad hrncem se vypařila a byla pryč.

Slunce se vždy rozhlíželo do všech stran. Kde je, kam zmizela? Zničeho nic jak lusknutím prstu a není. Umí snad kouzlit?...